Vítejte na neoficiálních stránkách obce Nesměň

 

Obec Nesměň (544 metrů nad mořem), která tvoří spolu s Ločenicemi jednu katastrální obec, leží v kotlině mezi horou Todeňskou a Besednickou, ve vzdálenosti asi 21 km od Českých Budějovic. Nejvyšším bodem u Nesměně je místo, kde dnes stojí vodárna (ta je dobře viditelná ze silnice spojující Besednice s Ločenicemi).

Hledat

Přihlášení

......................

Právě je online

Právě přítomno: 59 hostů a žádný člen

Z historie

Historie obce

Obec Nesměň (544 metrů nad mořem), která tvoří spolu s Ločenicemi jednu katastrální obec, leží v kotlině mezi horou Todeňskou a Besednickou, ve vzdálenosti asi 21 km od Českých Budějovic. Nejvyšším bodem u Nesměně je místo, kde dnes stojí vodárna (ta je dobře viditelná ze silnice spojující Besednice s Ločenicemi). Avšak nejpěknější pohled na Nesměň je prý z věže kostela sv. Prokopa v Besednicích, který je skutečnou okolní dominantou. Byl postaven roku 1738 v barokním slohu a v roce 1794 mu byla přistavěna věž.

pastarchivesKdy přesně byla obec založena, se neví, neboť ranné historické prameny jsou na zmínky o Nesměni skoupé. Soustavného osídlení se kraj kolem Nesměně dočkal v době, kdy Slované do tohoto kraje přicházeli vzhůru podél toku Malše. To dokazuje i skupina 32 mohyl, které se nacházejí v lese mezi Nesmění a Chlumem asi 750 m západně od samoty Úchozí pod vrchem Slabošovka. Jsou uspořádány do dvou paralelních řad a orientovány východozápadním směrem. Již před světovými válkami v nich amatérsky kopali besedničtí učitelé, kteří se o mohyly zajímali. Zjistili, že mohyly byly nasypány z písku a kamene. Také v nich našli uhlíky a popel. Avšak teprve v srpnu roku 1926 byl proveden systematický archeologický průzkum tohoto ranného slovanského pohřebiště, který řídil Dr. Albín Stocký, universitní profesor a ředitel Národního muzea v Praze. Asistoval mu i známý jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Za pomoci osmi besednických dělníků bylo prozkoumáno celkem pět mohyl. Byly nalezeny zbytky žárových pohřbů včetně popela, uhlíků a nedopálených kůstek, uložené v mělké mohyle. Na některých mohylách byly nalezeny kůstky rozhozené po povrchu, avšak nebyly nalezeny žádné nástroje, nádoby ani střepy. Tyto mohyly byly proto klasifikovány jako jedno z nejmladších slovanských pohřebišť.

 

Nejstarší artefakt z regionu

Nejstarší artefakt z regionu byl také nalezen na katastru obce Nesměně. Místní občan našel při sběru vltavínů v Údolu jádro vyrobené opracováním tmavošedého, velmi jemnozrnného kvarcitu (křemence). Surovinu pro tento nástroj (zbraň) našli pravěcí lovci v pásu mezi Chlumem a Todeňskou horou. Jádro má délku 6,65 cm, šířku 10,10 cm a výšku 5,70 cm, hmotnost 550 g. Další artefakt pochází z katastru Ločenic, z místa nedaleko silnice do Besednice. Jedná se o úštěp ze silicitu jen s nevýrazně vypracovaným ostřím. Byl vyroben v mladším paleolitu nebo mesolitu, tedy v rozmezí asi 40 000 – 4 000 př. Kr. Jiný drobný nález se vztahuje opět k Nesměni. Asi 1200 m východně byly nalezeny 2 zlomky keramiky, pocházejícího ze slovanského mladohradištního období 11. – 12. století.

První historická zmínka o obci

První historická (písemná) zmínka o Nesměni z roku 1350 se nachází v borovanském archivu, neboť historie Nesměně je s historií Borovan a tamního kláštera úzce spjata. Prameny uvádějí, že linecký občan Petr z Lindy (později byl povýčen do šlechtického stavu) koupil v roce 1436 Borovany a založil tam roku 1455 klášter Augustiniánů (ten však byl v roce 1785 zrušen císařem Františkem Josefem II.). Tomu pak daroval dvůr a ves Borovany, dvůr a ves Hlubokou, ves Nesměň, mlýn a lesy. Obec tedy náležela k prvotnímu nadání (majetku) borovanského kláštera, a proto vždy patřila k borovanskému panství, ze kterého se vymanila až roku 1848 po zrušení poddanství a roboty.

Až do roku 1848 dojížděli nesměňští do Borovan na robotu a mimo to odváděli desátky nově zřízené faře v Soběnově (kostel Sv. Mikuláše) a v Žumberku. Za samosprávu obce byli v této době odpovědni rychtář, konšelé a výbor. V josefinském pozemkovém katastru je v roce 1787 jsou jako vedoucí představitelé obce uvedeni:

 

Blažek Couf – rychtář

Vojtěch Vít a Vojtěch Mráz – konšelé

Jakub Liška, František Král a Martin Pupek – výboři.

 

Podepsáni byli ovšem třemi křížky a jejich jména připojil písař.

 

Z tohoto období pocházela i zdejší historická kovárna s věžičkou (postavena 1831) a kamenný kříž (1836). Roku 1893 se Nesměň stala samostatnou obcí.

Současná podoba jména obce

Péčí státní komise pro jednotná a správná pojmenování míst v republice československé bylo v roce 1922 pozměněno dosavadní jméno NESMEŇ, které se v ústním podání dochovalo dodnes, na NESMĚŇ. Stejně se stalo i jako sousedním obcím Chum – změněno na Chlum, Měchov se změnil na Něchov atd. I u všech ostatních obcí se v ústním podání zachovalo původní označení. 

Nesměň po roce 1848

Po roce 1848 byla Nesměň součástí katastrální obce Chlum nad Malší (ten je nyní součástí obce Sv. Jan nad Malší), ke které patřila i obec Malče (nyní součástí obce Besednice) a Něchov (ten se osamostatnil 1852, nyní součástí Trhových Svinů). Silné postavení Nesměně mezi ostatními obcemi dokresluje i to, že starosty katastrální obce Chlum bývali většinou nesměňští občané. Poslední z nich, Tomáš Doucha požádal v roce 1891 o oddělení a osamostatnění Nesměně. Žádost byla o dva roky později kladně vyřízena a do zvolení nového obecního vedení vedl obec nesměňský radní František Bláha. Prvním starostou obce pak byl v roce 1895 zvolen Josef Liška.

Případ nesměňské záložny

Epizoda nesměňské záložny, která ve své době slibovala, že přinese místu požehnání, skončila velkým nezdarem. Jejím zakladatelem a pokladníkem se v roce 1884 stal zdejší rodák a bývalý učitel v Besednicích Frantiek Vítů. Výbor záložny tvořili občané Nesměně, Besednic a zástupců okolních obcí. Roku 1892 byl F. Vítů pro defraudaci zatčen a advokáti Šindelíř, Hezký a Dlouhý zahájili dlouhé konkursní řízení. Po zajištění zbylého majetku záložny bylo zjištěno, že zejména drobní vkladatelé přišli o velké peníze. To bylo příčinou léta trvající dusivé atmosféry v Nesměni a mnoha nesvárů mezi místními obyvateli. Sám František Vítů byl po letech náhodou zastřelen nedospělou Marií Charamzovou.

Historie obce

Historie obce Nesměň.
Z nepodložených zpráv patřila obec v r.1264 léním právem jako součást statku Velešínu.V této době patřil Velešín i hrad Čéčovi z Budějovic,který vlastní do r.1283,kdy postoupil Velešín pánům z Michalovic.Ve Velešínské kronice je psáno,že Jindřich z Velešína syn Beneše Věrného,daroval dne 20,ledna 1350 klášteru Zlatokorunskému 100 hřiven stříbra na vsi Nesměni a mu právo z r.1294 dědem udělené,t.j.aby na statcích jeho zcela žádných mýt a cel neplatili.Toto je první podložená zpráva o Nesměni.
Historie obce je spjata na dlouhou dobu s Borovanským klášterem.V r.1436 koupil Nesměň od Ofky vdovy po Jarohněvovi z Kout Budějovický měštan Petr z Lindy.Obec Borovany a okolí koupil v letech 1433-36.Tento měšťan pocházející z Lince zakládá klášter v Borovanech v r. 1454,důvodem byla smrt jediného syna.Založenému klášteru v němž byli mniši Augustinští daroval dvůr a obec Borovany,dvůr Hlubokou,ves Nesměň,mlýn a lesy.Tímto se Nesměň dostala do područí, které trvalo až do r.1848,kdy byla zrušena robota.I když v r.1785 Josef 2 zrušil Borovanský klášter,museli Nesměnští robotovat a ještě odvádět desátky na fary v Žumberku a Soběnově.Správu v obci před r.1848 vedl rychtář,konšelé a výboři.
Vpozemkovém katastru Josefínském který má archiv obcí,jsou v r.1787 podepsáni tito občané.
Blažek Couf rychtář
Vojtěch Vítů a Vojtěch Mráz konšelé
Jakub Liška,František Král a Martin Pupek výboři.
Jmenovaní jsou podepsáni třemi křížky, jména dopsal písař.

 

Věžový vodojem

lev1Skupinový vodovod pro sídla Něchov, Nesměň, Besednice a Todně vznikl postupně v letech 1924-28, byl typickým dílem obecního vodárenství období První republiky a je důkazem skloubení technického a estetického myšlení. Vznikl tu nejen jednoduchý a kvalitní vodovod, ale taky vodojemy byly po stránce architektonické na úrovni doby. Vodovod využíval pramene na svazích Besednické hory a napájel gravitačním způsobem vodojemy v obci Něchov a Nesměň. Tyto byly navzájem propojeny a sloužili na rozvod vody do příslušných obcí.