Obec Nesměň (544 metrů nad mořem), která tvoří spolu s Ločenicemi jednu katastrální obec, leží v kotlině mezi horou Todeňskou a Besednickou, ve vzdálenosti asi 21 km od Českých Budějovic. Nejvyšším bodem u Nesměně je místo, kde dnes stojí vodárna (ta je dobře viditelná ze silnice spojující Besednice s Ločenicemi). Avšak nejpěknější pohled na Nesměň je prý z věže kostela sv. Prokopa v Besednicích, který je skutečnou okolní dominantou. Byl postaven roku 1738 v barokním slohu a v roce 1794 mu byla přistavěna věž.

Kdy přesně byla obec založena, se neví, neboť ranné historické prameny jsou na zmínky o Nesměni skoupé. Soustavného osídlení se kraj kolem Nesměně dočkal v době, kdy Slované do tohoto kraje přicházeli vzhůru podél toku Malše. To dokazuje i skupina 32 mohyl, které se nacházejí v lese mezi Nesmění a Chlumem asi 750 m západně od samoty Úchozí pod vrchem Slabošovka. Jsou uspořádány do dvou paralelních řad a orientovány východozápadním směrem. Již před světovými válkami v nich amatérsky kopali besedničtí učitelé, kteří se o mohyly zajímali. Zjistili, že mohyly byly nasypány z písku a kamene. Také v nich našli uhlíky a popel. Avšak teprve v srpnu roku 1926 byl proveden systematický archeologický průzkum tohoto ranného slovanského pohřebiště, který řídil Dr. Albín Stocký, universitní profesor a ředitel Národního muzea v Praze. Asistoval mu i známý jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Za pomoci osmi besednických dělníků bylo prozkoumáno celkem pět mohyl. Byly nalezeny zbytky žárových pohřbů včetně popela, uhlíků a nedopálených kůstek, uložené v mělké mohyle. Na některých mohylách byly nalezeny kůstky rozhozené po povrchu, avšak nebyly nalezeny žádné nástroje, nádoby ani střepy. Tyto mohyly byly proto klasifikovány jako jedno z nejmladších slovanských pohřebišť.

 

Titulní strana

strana 1

strana 2

strana 3

Nejstarší artefakt z regionu byl také nalezen na katastru obce Nesměně. Místní občan našel při sběru vltavínů v Údolu jádro vyrobené opracováním tmavošedého, velmi jemnozrnného kvarcitu (křemence). Surovinu pro tento nástroj (zbraň) našli pravěcí lovci v pásu mezi Chlumem a Todeňskou horou. Jádro má délku 6,65 cm, šířku 10,10 cm a výšku 5,70 cm, hmotnost 550 g. Další artefakt pochází z katastru Ločenic, z místa nedaleko silnice do Besednice. Jedná se o úštěp ze silicitu jen s nevýrazně vypracovaným ostřím. Byl vyroben v mladším paleolitu nebo mesolitu, tedy v rozmezí asi 40 000 – 4 000 př. Kr. Jiný drobný nález se vztahuje opět k Nesměni. Asi 1200 m východně byly nalezeny 2 zlomky keramiky, pocházejícího ze slovanského mladohradištního období 11. – 12. století.

První historická (písemná) zmínka o Nesměni z roku 1350 se nachází v borovanském archivu, neboť historie Nesměně je s historií Borovan a tamního kláštera úzce spjata. Prameny uvádějí, že linecký občan Petr z Lindy (později byl povýčen do šlechtického stavu) koupil v roce 1436 Borovany a založil tam roku 1455 klášter Augustiniánů (ten však byl v roce 1785 zrušen císařem Františkem Josefem II.). Tomu pak daroval dvůr a ves Borovany, dvůr a ves Hlubokou, ves Nesměň, mlýn a lesy. Obec tedy náležela k prvotnímu nadání (majetku) borovanského kláštera, a proto vždy patřila k borovanskému panství, ze kterého se vymanila až roku 1848 po zrušení poddanství a roboty.

Až do roku 1848 dojížděli nesměňští do Borovan na robotu a mimo to odváděli desátky nově zřízené faře v Soběnově (kostel Sv. Mikuláše) a v Žumberku. Za samosprávu obce byli v této době odpovědni rychtář, konšelé a výbor. V josefinském pozemkovém katastru je v roce 1787 jsou jako vedoucí představitelé obce uvedeni:

 

Blažek Couf – rychtář

Vojtěch Vít a Vojtěch Mráz – konšelé

Jakub Liška, František Král a Martin Pupek – výboři.

 

Podepsáni byli ovšem třemi křížky a jejich jména připojil písař.

 

Z tohoto období pocházela i zdejší historická kovárna s věžičkou (postavena 1831) a kamenný kříž (1836). Roku 1893 se Nesměň stala samostatnou obcí.

Péčí státní komise pro jednotná a správná pojmenování míst v republice československé bylo v roce 1922 pozměněno dosavadní jméno NESMEŇ, které se v ústním podání dochovalo dodnes, na NESMĚŇ. Stejně se stalo i jako sousedním obcím Chum – změněno na Chlum, Měchov se změnil na Něchov atd. I u všech ostatních obcí se v ústním podání zachovalo původní označení.