První historická (písemná) zmínka o Nesměni z roku 1350 se nachází v borovanském archivu, neboť historie Nesměně je s historií Borovan a tamního kláštera úzce spjata. Prameny uvádějí, že linecký občan Petr z Lindy (později byl povýčen do šlechtického stavu) koupil v roce 1436 Borovany a založil tam roku 1455 klášter Augustiniánů (ten však byl v roce 1785 zrušen císařem Františkem Josefem II.). Tomu pak daroval dvůr a ves Borovany, dvůr a ves Hlubokou, ves Nesměň, mlýn a lesy. Obec tedy náležela k prvotnímu nadání (majetku) borovanského kláštera, a proto vždy patřila k borovanskému panství, ze kterého se vymanila až roku 1848 po zrušení poddanství a roboty.

Až do roku 1848 dojížděli nesměňští do Borovan na robotu a mimo to odváděli desátky nově zřízené faře v Soběnově (kostel Sv. Mikuláše) a v Žumberku. Za samosprávu obce byli v této době odpovědni rychtář, konšelé a výbor. V josefinském pozemkovém katastru je v roce 1787 jsou jako vedoucí představitelé obce uvedeni:

 

Blažek Couf – rychtář

Vojtěch Vít a Vojtěch Mráz – konšelé

Jakub Liška, František Král a Martin Pupek – výboři.

 

Podepsáni byli ovšem třemi křížky a jejich jména připojil písař.

 

Z tohoto období pocházela i zdejší historická kovárna s věžičkou (postavena 1831) a kamenný kříž (1836). Roku 1893 se Nesměň stala samostatnou obcí.